Jak se v práci vyhnout problémům | láska v zaměstnání

Všichni jsme se už alespoň jednou zamilovali do někoho v práci. Kolik z nás, ale dokázalo z této lásky získat vztah? Já myslím, že mizivé procento. A i přesto, že nás většinou takový románek stál zaměstnání – protože je těžké s někým kdo neopětuje vaše city, nebo opětuje, ale po krátké vášni zase opustí – se dokážeme i přes přísahu sami sobě, opět zakoukat. Jak se tomu pro příště vyvarovat?

Začneme asi nejlogičtější, ale i přesto velmi tabuizovanou věcí. Onanií. Ano. Protože i přes naše romantické úvahy o našem objektu lásky, je hlavním zdrojem romance náš limbický systém. Který požaduje fyzické potěšení.

Pokud náš zájem i nadále přetrvává, tak je na čase oddělit fakta od fikce. Z 90% si totiž svůj protějšek v hlavě idealizujeme a dáváme mu kladné charakterové vlastnosti. A potom přestáváme vidět opravdovou osobnost, která se za našimi růžovými brýlemi skrývá.

Důležitou součástí, je také to, aby jsme nejdřív zapátrali ve vlastní mysli. Pokud víme, že procházíme nějakým citlivým obdobím. Nebo jsme citlivý už od přírody. Tak si v takových případech musíme dávat obzvlášť velký pozor na to, co pociťujeme k ostatním lidem. Protože jsme velmi zranitelní a náchylní k rozhodnutím na základě představ.

Jednoduše, pokud toto o sobě víte, tak musíte být dvakrát, tak obezřetní. A to platí nejen ve vašich romantických vzplanutích. Ale i celkově v životě. Protože my všichni citlivý až empatičtí, jsme velmi lehce zmanipulovatelní pro lháře a podvodníky.

Dobrý a pevný vztah, je schopný vypěstovat pouze člověk, který rozumí hlavně sám sobě. Člověk, který zná svoje chyby a je s nimi vyrovnaný. Zná své klady i zápory. A díky tomu věří sám sobě.

Sám dobře vím, že je jednoduché radit, ale těžké uvádět věci do praxe. Ale rozhodně je dobré, dvakrát měřit a jenom jednou řezat. I když nijak nepodceňuji lásku a partnerské vztahy. Tak nesmíme zapomenout na to, že než se z pobláznění stane to opravdové přátelství a zamilovanost. Tak tomu předchází spousta chemických reakcí. Které v nás mohou vyvolat právě ten pocit, že už na světě nikdo jiný neexistuje, než ten, kterého jsme si vybrali a ve své hlavě přehnaně vysnili.

Jednou mi jedna kamarádka řekla obrovskou pravdu. ,,Láska není to, když se vedle ní cítíš nervózní, poblázněný a vidíš pouze ji. Ale láska, je opravdové přátelství, pocit klidu, rovnováhy a vědomí, že se můžeš na ni spolehnout.“ A měla rozhodně pravdu. Jediné, co k ní ještě doplním, je to. Že v opravdovém vztahu, který je založený na opravdovém přátelství, se můžete i pohádat, nebo naštvat. Ale zmizí to stejně rychle a vyřešíte to stejným způsobem, jako se svým nejlepším kamarádem.