Jak se naučit žít sám se sebou. A zlepšit, tak svět kolem nás | komplex méněcennosti
Mám se rád/a | Část I.
Nikdo si moc neuvědomujeme, že to jak vnímáme sami sebe, přenášíme na ostatní. Jednoduše pokud sami sebe uvidíte jako prohrávajícího, tak vás okolí bude i tak brát. A tak se pokusíme dneska podívat na to, jak a co ventilovat mezi vaše nejbližší, ale hlavně mezi nové známosti.
U lidí kteří vás znají už dlouho, nebo jsou rodina. Tak tam toho moc měnit nemusíte. Jelikož tito lidé vás už takového přijali a mají vás opravdu rádi. Mimochodem těchto lidí si velmi važte. Protože je to opravdová láska. Důležité je si hlavně uvědomit, že to co vy považujete za chybu není chybou. A proto vás tito lidé mají rádi. Protože jste mezi nimi přirození a svý.
Složitější je to s novými známostmi, nebo na pracovišti. Konkrétně zaměstnání, je poměrně ošemetná věc. Protože se vaše podceňování a submisivní chování může nemile odrazit na vašem pracovním zařazení (dostanete na starost například tu nejhorší práci), ale i na platovém ohodnocení.
Jak tedy postupovat pokud se cítíte v kolektivu jako poslední? Nevěříte si? Připadáte si jako neviditelný, nebo naopak jako „holka pro všechno“? Nebo vaše vztahy končí většinou ještě dřív než začali? A nebo máte pocit, že vás protějšek jen využil?
Může se to zdát jako mnoho otázek, které nemají řešení. Ale mají. Jediné na co se musíme připravit, je fakt, že to není úkol, který vyřešíme za jeden den. Ale mluvíme zde o naprostém otočení uvažování, které může trvat i měsíce.
První věc kterou uděláme je, že si na papír napíšeme vše, co nám na sobě přijde jako pocit méněcennosti (mindrák, komplex).
Vezmu to vše dohromady (ženy a muži). Nejčastějším mindrákem bývají malá prsa, nebo penis. Malé svaly. Necítíme se hezcí. Máme pocit, že jsme tlustí, nebo hubení. Ale mezi komplexy patří i pocit nízké pracovní pozice. A nebo rovnou stud za profesi, kterou vykonávám.
Jak vidíte, tak mindráku můžeme mít celou řadu. To nakonec záleží na každém z nás. Co je ale opravdový problém a co pouze pocit? A co s tím? To jsou ty otázky na, které celoživotně hledáme odpověď.
