Odpustit, znamená najít v životě opravdový klid
Odpuštěním k životu | Část I.
Lidé v sobě nosí neustále strašnou zlobu a jizvy z minulosti, kterých se nechtějí zbavit. Je neuvěřitelné, že i po mnoha letech, je člověk schopný nenávidět tak, jako by to bylo včera. A přitom odpustit je věc, která nepomáhá tomu koho nenávidíme. Ale pomůže a zlepší život nám.
Každý z nás si neseme nějaké poranění. Vůči svým rodičům, sourozencům, milencům, kamarádům, kolegům, …,.
Ať už to byly věci vážné a nebo malicherné, co v nás zanechali hlubokou stopu, která si postupem času vyrývá hlubší a hlubší ránu. Tak je to rozhodně něco, co doslova otravuje náš život jako jed.
Mám například kamarádku, která ani po 20 letech nedokázala odpustit svému bývalému příteli, který jí opustil, když jejich malé dceři byly 2 roky. Ironií je, že už 15 let má krásné a pevné manželství. Z kterého vzešly další dvě krásné děti. Má hodného manžela, který se o ně opravdu vzorně stará. Děti jsou zdravé. Nic jim nechybí. Ale ona v sobě, i přesto, neustále nosí tu obrovskou zášť, která jí viditelně zžírá.
Koho ona, ale opravdu nenávidí? Už dávno to není ten člověk, který jí opustil. Ona ve skrytu duše nenávidí sama sebe za to, že se tenkrát nechala obelhat.
My lidé se špatně vyrovnáváme s prohrou. A tak mozek záměrně špatně vyhodnotí situaci tak, aby se s ní dokázal, co nejlíp vypořádat.
A my si vysvětlíme nejen tuhle nenávist. Ale ukážeme si jakým způsobem se celkově vyhnout pocitu, který vytváří zbytečnou toxicitu v našem mozku.
To jak je důležité mít otevřenou mysl a přistupovat k věcem s nadhledem a v širším kontextu. Bude v IV. Části.
