Válka na Ukrajině je dokladem toho, že svoboda je ve své podstatě iluzí
Dnes je 17. prosince 2022, a když koukám co jsem si myslel v červenci, tak jsem byl také poměrně zajímavě nastavený. Pod něco se můžu podepsat a evidentně jsem to trefil, ale to že je Putin paranoidní a válka jde za ním, si dneska prostě už nemyslím. V Evropě platí jedno pravidlo: „Za vším hledej USA“.
Válka se dá vyřešit stejně, tak jako to dělá Rusko. Jednoduše vzít minimálně jednotky NATO a utábořit se na západní Ukrajině.
Že by se to bralo jako napadení Ruska? Nemyslím si.
A obavy z toho, že by se použily jaderné zbraně, je už opravdu věc spíš ze sci-fi románů.
Putin moc dobře ví, že kdyby sáhl na tento nástroj odvety, tak je de facto konec úplně se vším.
Putinova obava je, že Ukrajinu využívá Západ pro lepší možnost vojenské intervence do Ruska. Nebo tvrdí, že oblast denacifikuje a demilitarizuje. Taky se někde na Twitteru objevilo, že USA má na Ukrajině biologické laboratoře.
Neříkám nic. Pravda může být taková i maková. Ale jeden fakt je daný a jasný. Putin napadl suverénní stát a vraždí jejich obyvatele. Ať už tam viděl problém jakýkoli, tak ho měl řešit diplomacií a ne válečným konfliktem, který stojí tisíce mladých životů.
Můj osobní názor je ten, že Putin potřebuje přímou cestu z Krymu do Moskvy. Protože před nějakým časem proběhla médii zpráva, že Čína s Ruskem chystá nejdelší dálnici na světě a to z Pekingu do Moskvy. A podle mě Putina napadlo protáhnout dálnici ještě z Moskvy na Krym. Tím by měl krásný rychlý spoj přímo k moři, kde kotví Ruská flotila. Dokázal by tak rychle přepravovat vojenskou techniku přímo na poloostrov. Plus by to bylo pohodlné, protože by se nemuselo jezdit po okreskách.
Jednoduše získat Východní Ukrajinu ze strategického hlediska, je velmi důležitá věc. Protože by tím, tak měl Putin nejenom absolutní kontrolou nad Černým mořem. Ale díky pozemním jednotkám a námořní flotile na Krymu, by pro něj nebyl žádný větší problém ubránit se agresi ze Západu.
Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajinská Oděsa. Díky kontrole Černého moře a východní Ukrajiny, by odražení nepřítele přicházejícího přes jednu z těchto zemí nebyl větší problém.
To, co jsem napsal je jednoduše úvaha, která tak může být, ale také nemusí.
Paradoxní spíš na celé věci je to, proč se to vůbec děje.
A podle mě, je to čistá Putinova paranoia. Ten člověk se jednoduše zasekl v devadesátých letech a nebo možná ještě hůř, v letech studené války.
Jsou to prostě pozůstatky ortodoxního komunismu, který můžeme vidět i u nás. Tady taky potkáváme spoustu zarputilých straníků kolem 70ti a výš. Ti kdyby měli tu moc jako má Vladimír Putin, tak by v Čechách komunismus nikdy neskončil.
Válka na Ukrajině je také hlavně dokladem toho, že svoboda je ve své podstatě do jisté míry iluzí.
Tak jsme si zvykli na to, že svět je krásný a růžový. Až jsme přestali vnímat fakt, že jsou na světě státy, které mají v globálním měřítku absolutní moc. A tak si mohou dělat co chtějí a my s tím nic nenaděláme.
A nebo udělat by jsme mohli. Ale jak je vidět, tak se do toho nikomu nechce. A naše vláda, a vlády ostatních zemí dokáží maximálně posílat na Ukrajinu zbraně, humanitární pomoc a přijímat uprchlíky. Ale angažovat se i vojensky, je evidentně něco, co nikdy neudělají.
A není to tím, že by měli strach, že se rozpoutá světová válka. Ale bojí se o své peněženky, které jsou závislé na světovém ekonomickém trhu. Kterého je Rusko nedílnou součástí.
Už teď je například vidět na Německu, jak prosí na všechny strany o energii a fosilní paliva. Ti Němci, kteří kázali o zelené energii a o tom, jak být světový a hrdí.
Dnes už víme, že budou spouštět uhelné elektrárny, které odstavili. A nakonec určitě pustí i své jaderné elektrárny, které ve jménu Green Dealu uzavřeli.
Svět je jednoduše neuvěřitelně pokryteckým místem. A tak si važme upřímnosti a dobrých přátel.
Těchto dvou věcí, je totiž jak šafránu.
