Volič má právo se sám rozhodnout komu dá svůj hlas na základě korektní kampaně. Bohužel jsme svědky hanlivého očerňování, urážení a vulgarit | Josef Palíšek

Dnes a zítra půjdeme opět k volebním urnám volit kandidáta do senátu ČR. Ve volebním obvodu 76 se proti sobě postaví dvě dámy Mgr. Ing. Lucie Pluhařová za ANO a Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, kandidátka za Nezávislé.

Volič má právo se sám rozhodnout komu dá svůj hlas a mělo by to být na základě objektivní a korektní kampaně. Bohužel jsme svědky něčeho bezprecedentního, a to hanlivého očerňování, urážení a vulgarit překračujících veškeré hranice slušnosti.

Mgr. Hamplovou znám osobně, znám její profesní kariéru a hlavně její odborné články, publikace a soudní podání. Naproti tomu Mgr. Ing. Pluhařovou neznám, informace mám pouze z médií, kdy ovšem tyto nejsou nijak podrobné a o jejích schopnostech zastávat funkci senátorky nevypovídají vůbec nic.

Nic ve zlém k osobě paní Pluhařové, ale být ředitelkou průmyslové zóny v Holešově, je jako být ředitelem fotbalového hřiště bez hráčů a diváků. Nějak tam postrádám její uplatnění v zákonodárném sboru parlamentu ČR, jehož je senát součástí.

Senát potřebuje lidi zkušené, právně vzdělané a aktivní.

V uplynulých dnech jsem zaznamenal různé příspěvky s obsahem „nikdy jsem ANO nevolil, ale teď jim dám hlas a budu tak volit menší zlo….“ O jakém menším zlu je tady řeč?

Mám tomu rozumět tak, že osoba bez politických zkušeností, respektující vůli své strany, je menší zlo než osoba s názorem? Čeho se všichni tak bojí? Vždyť se jedná o jednu osobu z 81! Mají strach, že konzervativní vody senátu by někdo najednou zbytečně začal vířit? Že by tam najednou byl hlas, který by upozorňoval na nezákonnost přijímaných předpisů? A to je špatně?

Nebyl jsem vždy fanoušek senátu, považoval jsem ho jako většina za zbytečný. Až doba nedávno minulá mi ukázala, jak důležitou pojistku demokracie zastává.

Pokud nebudou v senátu zbyteční lidi, nebude zbytečný ani senát.

Položte si tedy několik otázek:

Proč jsem jeden z těch mála procent, co volí do senátu?

Koho vlastně chci mít za senátora?

Co od takového senátora budu očekávat?

Bude to ten můj kandidát? Proč?

Mám-li nějakou pochybnost, jsem ochoten si zjistit i jiné, ověřitelné informace?

Volím vlastně sám za sebe nebo jsem pod vlivem okolí, sociálních sítí a vlastního uvěření?

Držím pouze linii se stranickým diktátem nebo jeho doporučení?

Rozhoduji se z vlastní vůle a svobodně?

Tak pokud jste si na tyto otázky odpověděli, děkuji, že jdete volit. Výběr kandidáta je pak už jenom na vás.

Zdroj: Pepa Palíšek