Myslím, že je špatně pochopeno, co je hlavním cílem ČEZ. Ano z ekonomického hlediska je to maximalizace zisku, ale z pragmatického hlediska je jeho důležitost zakořeněna v krizových plánech ČR | Jaroslav Telecký

Takže s čím tedy přišla naše vláda, když zavedla windfall tax (daň z neočekávaných zisků)?

Jde o dodatečné zdanění zisků daně, které by mělo platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let (tj. 2023-2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

Windfall tax bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018-2021) navýšeným o 20%.

Vláda tvrdí, že při použití windfall tax bude příjem ze zdanění nadměrných zisků a náklady kompenzací v rozdílu tržní ceny energie a ceny zastropované energie fungovat jako takzvané spojené nádoby. Tzn. vyšší tržní ceny energie budou zvyšovat příjem do státní kasy a tím lépe splácet kompenzace, opačně při poklesu tržní ceny stát vybere méně peněz, ale kompenzace budou nižší.

V ideálním světě ano, avšak je nutnou ze zkušeností v jiných státech říci, že výběr daní se nebude pohybovat okolo 60%, ale spíše někde kolem poloviny této částky.

Navíc spojené nádoby nejsou dvě, ale tři a tou je zbývající nezdaněný zisk. Tzn. pokud by taková společnost chtěla dosáhnout stejných zisků, pak by navýšila prodejní cenu tak, aby se její zisk očištěn o novou daň dostal na stejnou úroveň. Došlo by k enormní zátěži rozpočtu pokrytím zisků těchto společností a tyto společnosti by si na náklady státu proinvestovali podstatnou část zisku, aby snížili daňové zatížení.

Dále co se týče toho, proč prodává ČEZ napřímo elektřinu za tržní ceny? No protože je to akciová společnost a ta musí vykazovat maximální zisky. To je jistě zcela správně, ale jen do určité doby, zejména pokud se jedná o kritickou infrastrukturu státu.

Myslím, že je špatně pochopeno, co je hlavním cílem ČEZ. Ano z ekonomického hlediska je to maximalizace zisku, ale z pragmatického hlediska je jeho důležitost zakořeněna v krizových plánech ČR. V krizových stavech nemůže zahraniční akcionář rozhodovat o tom, kam bude v daném krizovém stavu ČEZ svou energii prioritně dodávat, to musí řídit jen stát.

Dále co se týče té maximalizaci zisku, pokud tedy dostanu jako majoritní akcionář maximalizovaný zisk 18 miliard Kč z dividend a následně na výdajové stránce musíte počítat s dvouletou inflací peněz zapůjčených na Lipskou burzu z 74 miliard Kč + nezveřejněná částka pro Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače (tedy cca 25 miliard Kč) a dále kompenzace za energetické tarify zaplatím dalších minimálně 40 miliard Kč, tak kde je ta maximalizace zisku?

Neboli hazardování s maximalizací příjmu způsobila takové ochromení ekonomiky, na základě které největší akcionář ČEZu realizuje zápornou bilanci. A to se opravdu vyplatí.

Zdroj: Jaroslav Telecký