USA tam poslaly půl milionu vojáků a dopustily se mnoha dalších kriminálních činů. Nemohou na Ukrajině vyhrát | Rainer Rupp
Před nedávnem se ukrajinská armáda chlubila, že znovu dobyla území obsazená Ruskem a vyhrála válku. Ale ve třech rozhovorech, které otiskl The Economist, nemusíte moc hledat mezi řádky, abyste viděli, že přinejmenším vojenské vedení Ukrajiny uznalo vážnost situace a je jí velmi znepokojeno. Nejzřetelněji to vyjádřil svalnatý, sebevědomý generál Zalužnyj, který – jak ukázaly fotografie – nosí na kovovém náramku stříbrný hákový kříž.
Zalužnyj v rozhovoru bez váhání řekl:
– ze 700 tisíc mužů v uniformách jen 200 tisíc má bojový výcvik (přesně to nedávno uvedl americký vojenský stratég Douglas McGregor, totiž že v ukrajinské armádě může skutečně bojovat jen 190 tisíc mužů)
– Zalužnyj také potvrzuje, že ukrajinské armádě dochází munice
– těžké zbraně se staly nedostatkovým artiklem a armáda nutně potřebuje 300 tanků, 500 děl a 800 obrněných transportérů
– se dvěma brigádami, které měl k tomuto účelu v regionu k dispozici, nemohl vést ofenzívu ve směru na Melitopol
– uvádí, že ruská mobilizace byla úspěšná… že ruská armáda cíleně a efektivně zvyšuje svou sílu
– je si jistý, že vojáci mobilizovaní v Rusku budou nepochybně bojovat
– je také přesvědčen, že Rusové dokážou v případě potřeby poměrně rychle mobilizovat dalších jeden a půl milionu mužů
– a je si jistý, že dojde k velké ruské zimní ofenzívě (zjevně věří, že se tak stane v únoru, zatímco ukrajinský ministr obrany Alexej Reznikov věří, že ruská ofenziva začne již v lednu)
Dále v rozhovoru Zalužnyj přiznává, že neví, odkud by se tato ofenzíva mohla uskutečnit, ale zdá se, že si myslí, že nejpravděpodobnějším místem bude Bělorusko a ofenzíva se zaměří na Kyjev. Připouští však, že by mohla začít na nejrůznějších místech, včetně jihu.
A pak řekl něco velmi pozoruhodného – že ještě nenastal okamžik, kdy by musel přednést ukrajinským vojákům takovou řeč, jakou adresoval finský generál Gustaf Mannerheim, velitel finské armády v Zimní válce, svým vojskům v březnu 1940 poté, co bylo Finsko poraženo Sovětským svazem.
V tomto projevu Mannerheim vysvětlil, že Finsko bylo přemoženo armádami velmoci a že jeho vlastní armáda již nebyla schopna klást účinný odpor, protože je Sověti výrazně převyšovali počtem vojáků, zbraní a materiálu. Hlavním důvodem zoufalé situace Finů bylo, že nepřišla pomoc přislíbená Velkou Británií a Francií.
Zalužného zmínka o Mannerheimově projevu z března 1940 byla samozřejmě přikývnutím jeho neokonzervativním příznivcům na Západě. Pokud velitel ukrajinské armády skutečně připustí nebo varuje, že může brzy nastat situace, kdy bude nucen udělat totéž co generál Mannerheim a vysvětlit ukrajinské armádě, že všechny její oběti byly zbytečné a Ukrajina prohrává válku respektive už ji prohrála, je to úplně jiný tón než předchozí ujišťování, že vítězství Ukrajiny nad Ruskem bylo vždy na spadnutí.
Tato část rozhovoru je skutečně apelem na Západ. Liší se to od stereotypního volání Zelenského k západním vůdcům, ve kterých prezidentský herec neustále požaduje více a více peněz, více zbraní a dalšího materiálu. Zalužnyj je jemnější. Zdá se, že naznačuje, že ukrajinská západní zástupná válka proti Rusku se dostala na rozcestí, kde se NATO a kolektivní Západ musí rozhodnout, že do války vstoupí naplno a z celého srdce, jinak bude válka prohrána.
Zalužnyj neříká nic jiného, než že Ukrajina prohraje, pokud bude pokračovat jako doposud. Aby zachránil situaci, požaduje 300 tanků, 500 děl a 800 obrněných transportérů. Chce téměř vše, co zbylo z NATO. Pokud by všechny tyto věci získal, mohl by Rusy zatlačit zpět na frontové linie z 23. února 2022.
Zalužnyj nevysloveně říká: No, vy, drazí lidé na Západě, teď musíte svá slova podepřít opravdovými činy, protože jinak by se Rusové mohli nejen dostat do Kyjeva, ale také dělat úplně jiné věci. Zalužnyj však také ví, že západní zbrojní sklady jsou prázdné a že země NATO mají jen to, co potřebují pro svou obranu. Ukrajinští vojáci navíc nemohli být dostatečně rychle vycvičeni, aby mohli efektivně používat západní zbraně.
V komentáři k současnému zveřejnění rozhovorů se třemi ukrajinskými vůdci, bylo zdůrazněno, že by se neměla přehlížet důležitá skutečnost, že nebyly publikovány v americkém časopise, ale v British Economist. Důvodem může být to, že britský zpravodajský časopis je považován za „zlatý standard neokonzervativních publikací“.
Vzhledem k tomu, že neokonzervativci v USA a Velké Británii jsou hlavními hybateli této války na Ukrajině s cílem zničit Rusko a rozdělit ho na několik částí, nejlepší ukrajinské trio oslovuje přímo své hlavní neokonzervativní sponzory v Evropě a USA. Zpráva zní: Dospěli jsme do bodu, kdy je čas, aby Evropa a kolektivní Západ vstoupily naplno do války, jinak je vše ztraceno.
Další komentář k rozhovoru se Zalužným připomíná podobnou situaci v historii USA. V roce 1965 tehdejší americká administrativa pod vedením Lyndona Johnsona téměř denně čelila varováním od jestřábů nad Vietnamem. Tehdy v podstatě říkali totéž, co dnes neokonzervativci: Hele, musíme se naplno vojensky zapojit, jinak ve Vietnamu prohrajeme! A skutečně, krátce poté bylo do Vietnamu posláno půl milionu amerických vojáků. A Zalužnyj se svým rozhovorem míří stejným směrem, říká komentář.
Neokonzervativci a jejich ukrajinští chráněnci však mají velký problém: jsou obětí vlastních propagandistických úspěchů. Všichni už týdny a měsíce říkají, že vyhrávají válku, provedli úspěšnou ofenzívu v Charkově, provedli úspěšnou ofenzívu v Chersonu, Rusové utekli a podobné věci. A teď samozřejmě musí ustoupit, protože je realita dožene, a musí si přiznat, že situace není zdaleka tak růžová.
Ve skutečnosti nemají ani zdaleka vyhráno. Opak je pravdou. To je jasné poselství tohoto rozhovoru v The Economist. Je to pokus odvrátit se od propagandistických triumfů, konečně uznat některé z těchto skutečností a ujistit západní politiky a – do jisté míry – západní veřejnost, že jsou opravdu na pokraji porážky na Ukrajině. Jediný způsob, jak se jim ještě může podařit alespoň částečně zvrátit vývoj, je zapojit do války USA a NATO.
Když se podíváme zpět na Vietnam, USA tam poslaly půl milionu vojáků, začaly bombardovat Severní Vietnam a dopustily se mnoha dalších kriminálních činů. A nakonec USA stejně prohrály. A od začátku bylo jasné, že ve Vietnamu nemohou vyhrát, stejně jako nyní na Ukrajině.
Jak může někdo věřit, že vyslání dalších 300 tanků, 500 děl a 800 obrněných transportérů ze Západu by na Ukrajině něco změnilo kromě toho, že by se prodloužilo zabíjení, zejména Ukrajinců? Kromě toho je pro Západ nemožné splnit Zalužného seznam přání vojenské techniky. Protože se množí zprávy, že vojenské zásoby jsou z velké části vyčerpány, zejména co se munice do zbraní a tanků týče.
Obyvatelé Washingtonu, Londýna, Bruselu, Berlína a Paříže si začínají uvědomovat, že v Rusku mají co do činění s nepřítelem, který může zdánlivě snadno shromáždit dalších jeden a půl milionu vojáků a který rozmístil 200 tanků T-90 jen v posledních několika týdnech na Donbase.
Rusové mohou kdykoli reagovat na jakoukoli západní eskalaci na jejich prahu.
Zdroj: Rainer Rupp
Rainer Rupp je bývalý špičkový špión, který v letech 1977 až 1989 pracoval pod krycími názvy Mosel a později Topaz pro východoněmeckou zpravodajskou službu HVA v ústředí NATO v Bruselu a uvolňoval dokumenty nejvyšší důležitosti východnímu bloku. Wikipedia (angličtina)
Valerij Fedorovyč Zalužnyj (ukrajinsky Валерій Федорович Залужний; * 8. července 1973 Novohrad-Volynskyj) je ukrajinský voják, od 5. března 2022 v hodnosti generála.
Douglas Abbott Macgregor je bývalý plukovník americké armády a vládní úředník a autor, konzultant a televizní komentátor. Hrál významnou roli na bojišti ve válce v Perském zálivu v letech 1990-91 a při bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999. Wikipedia (angličtina)
Melitopol je druhé největší město Záporožské oblasti na jižní Ukrajině; středisko stejnojmenného rajónu. Ve městě žilo před ruskou okupací v únoru 2022 skoro 150 tisíc obyvatel obyvatel. Wikipedie
Oleksij Jurijovyč Reznikov (Ukrajinsky: Олексій Юрійович Резніков; * 18. června1966, Lvov, Ukrajinská SSR, Sovětský svaz) je ukrajinský právník a politik, který od 4. prosince 2021 slouží jako ministr obrany Ukrajiny. V minulosti působil jako místopředseda ukrajinské vlády a jako ministr pro znovuzačlenění dočasně okupovaných území. Rovněž působil v kyjevské městské administrativě. Reznikov také sloužil jako vedoucí ukrajinské národní delegace v Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy od roku 2015 do roku 2016 a byl ukrajinským prezidentem pověřen, aby reprezentoval Ukrajinu v třístranné kontaktní skupině.
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Hraničí s Polskem na západě, Litvou na severozápadě, Lotyšskem na severu, Ruskem na severu a východě a s Ukrajinou na jihu. Hlavním městem je Minsk. Wikipedie
Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2022 zde žilo přes 2,95 milionu obyvatel, včetně aglomerace pak přes 3,65 milionu obyvatel. Wikipedie
Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6. prezident. Wikipedie
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě. Hlavním a největším městem jsou Helsinky. Další významná města jsou Espoo, Vantaa, Tampere, Oulu a Turku. Wikipedie
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Wikipedie
Rusko (ruskyРоссия, Rossija), plným názvem Ruská federace (ruskyРоссийская Федерация, Rossijskaja feděracija),[pozn. 4] je s rozlohou 17 098 246 km²[pozn. 1]největším státem světa. Zahrnuje značnou část východníEvropy a téměř celou severníAsii. S počtem 146,1 milionu obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.
Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj je ukrajinský politik, od května 2019 prezident Ukrajiny poté, co ve druhém kole dubnových voleb porazil úřadujícího prezidenta Petra Porošenka. Před vstupem do politiky působil jako herec, scenárista, televizní moderátor a ředitel produkčního studia Kvartal 95. Wikipedie
NATO – Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakt, Atlantický pakt, Atlantické společenství, Severoatlantické obranné souručenství, Organizace Severoatlantického paktu či Organizace Severoatlantické smlouvy nebo též jenom Aliance je euroatlantický vojenský pakt. Wikipedie
USA – Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA, jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Wikipedie
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy. Wikipedie
Lyndon Baines Johnson byl demokratický politik a 36. prezident Spojených států amerických. Wikipedie
Vietnam, plným názvem Vietnamská socialistická republika, je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína a Laos. Počet obyvatel přesahuje 97 milionů a Vietnam je tudíž patnáctou nejlidnatější zemí světa a devátou nejlidnatější v Asii. Wikipedie
Charkov je druhé největší město Ukrajiny. Leží v severovýchodní části země, 410 km od Kyjeva a 34 km od rusko-ukrajinské hranice. Je centrem Charkovské oblasti, historického kraje Slobodská Ukrajina a celého širšího regionu východní Ukrajiny. Wikipedie
Cherson je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije přibližně 284 tisíc obyvatel. Wikipedie
Severní Vietnam – Vietnamská demokratická republika či Demokratická republika Vietnam, obvykle označovaná jako Severní Vietnam, byla komunisty ovládaný stát v severní části Vietnamu v severní polovině moderního Vietnamu, zahrnující Tonkin a severní polovinu Annamu. Hlavním městem státu byla Hanoj. Wikipedie
Washington, D.C. je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu. Zaujímá celé území federálního distriktu District of Columbia, nacházejícího se na východě Spojených států, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Wikipedie
Londýn je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ležící na jihovýchodě země 80 km od ústí řeky Temže. Produkuje 20 % HDP Spojeného království a londýnská City je jedním z největších světových obchodních center. Žije zde přibližně 8,91 milionu obyvatel. Wikipedie
Brusel je hlavní město Belgie. Je jednou z 19 obcí Bruselského regionu, žije v něm přibližně 189 tisíc obyvatel a jeho rozloha činí 33,1 km². Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie, a proto bývá neoficiálně označován jako „hlavní město Evropy“. Wikipedie
Berlín je hlavní a největší město Německa a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa Berlín patří k největším městům v Evropě a je největším městem Evropské unie. Žije zde přibližně 3,68 milionu obyvatel. Wikipedie
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris. Wikipedie
Doněcká uhelná pánev neboli Donbas je rozsáhlý těžební a průmyslový region na východní Ukrajině. Název je odvozen od řeky Doněc, přítoku Donu. Žije zde přes 8 milionů lidí, z nichž cca 57 % tvoří Ukrajinci, nejpočetnější menšinou jsou pak etničtí Rusové; převládajícím jazykem je zde ruština. Wikipedie
