29. 3. 2023

“Humanitární bombardování” Jugoslávie podporoval například i Václav Havel | Jaroslav Foldyna

Od Jan Rzounek

23. března 1999 vydal tehdejší generální tajemník NATO Javier Solana příkaz k bombardování Srbska, které začalo 24. března.

Tato akce se stala nechvalně známou jako tzv. “humanitární bombardování”, jak byla nazvána jeho tehdejšími podporovateli jako např. Václavem Havlem.

Válka bez mandátu OSN, je agresí.

Motivem bombardování Svazové republiky Jugoslávie byla snaha Západu přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševićem k ukončení zásahů na území tehdejší Jugoslávie na Kosovu, k nimž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou na jedné straně a tzv. albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK), ve skutečnosti teroristickou organizací financovanou z kriminální činnosti na straně druhé. Více jak 2500 zavražděných, vojáků, civilistů i dětí. 17.4.99 kazetová bomba zabila tříletou Milici Rakič. Následovalo mnoho dalších dětí.

Před 22 roky 23. března začaly na Svazovou republiku Jugoslávie dopadat bomby, rakety s plochou dráhou letu, začaly zabíjet civilní obyvatelstvo, ničit školy, infrastrukturu, nemocnice a působit ohromné zlo.

Tento útok nejsilnějšího vojenského svazku na světě proti deseti milionovém národu v Evropě, neměl mandát Rady bezpečnosti, neměl mandát OSN, a dokonce byl v rozporu s Washingtonskou smlouvou, kterou NATO samo sobě jako listinu, kterou se bude řídit, podepsalo. Destabilizovali mezinárodní právo, aby bombardovali desetimilionový národ v Evropě. 78 dní trvalo bombardování Jugoslávie, byly ničeny mosty, školy, elektrárny, továrny, umírali civilisté, byly použity tisíce tun bomb, kazetových bomb, které jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, byl použit ochuzený uran, který dodneška po celé bývalé Jugoslávii, jak v Černé hoře, tak v Srbsku, zabíjí lidi tím, že onemocněli rakovinou.

Ministryně obrany USA Albrightová si asi dělala čárky na dveřích, po několika letech jí kosovský premiér a prezident Thači odměnil. Prodal jí akcie Kosovského Telekomu na, kterých vydělala 20 milionů dolarů.

Odkaz na dokument České televize: Uloupené Kosovo

Zdroj: Jaroslav Foldyna


Dr. Francisco Javier Solana de Madariaga je španělský politik, bývalý generální tajemník NATO a Vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Vystudoval fyziku ve Velké Británii a USA a stal se profesorem fyziky na Universidad Complutense de Madrid ve Španělsku. Wikipedie

Slobodan Milošević byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000. Na podzim 2000 jej mohutné demonstrace donutily přiznat porážku v prezidentských volbách. Milošević je považován za hlavního představitele Srbů během konfliktů v bývalé Jugoslávii. Wikipedie

Milica Rakić byla tříletá srbská dívka, která byla zabita při leteckých útocích NATO na Jugoslávii v roce 1999. Milica se stala jedním ze symbolů utrpení Srbů během útoku na Jugoslávii. Srbská pravoslavná církev zvažuje její svatořečení. Wikipedie

Hashim Thaçi je kosovskoalbánský politik. Od 7. dubna 2016 do 5. listopadu 2020 byl prezidentem Kosovské republiky. Od 9. ledna 2008 do 9. prosince 2014 působil jako premiér Kosova. Byl jeho prvním premiérem po vyhlášení nezávislosti země, které se uskutečnilo dne 17. února 2008. Wikipedie

Madeleine Albrightová byla americká diplomatka a politička, která v letech 1997–2001 zastávala funkci 64. ministryně zahraničí Spojených států amerických ve vládě prezidenta Billa Clintona jako historicky první žena v tomto úřadu. Wikipedie

Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance v roce 1999 v průběhu války v Kosovu, používaný kritiky této války coby ironický oxymóron jako odpověď na akce NATO, které měly ochránit obyvatele Kosova. Wikipedie

Jugoslávie je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad. Součástí oficiálního názvu států byla „Jugoslávie“ v letech 1929–2003. Wikipedie