Mírová jednání: Bidenův tým se obává následků neúspěšné ukrajinské protiofenzívy | POLITICO

Bidenova administrativa se tiše připravuje na možnost, že pokud jarní protiofenzíva Ukrajiny zaostane za očekáváním, kritici doma a spojenci v zahraničí budou tvrdit, že Amerika také zaostává.

Stále hrozící protiofenzíva Ukrajiny se pokusí znovu dobýt území zabraná Rusy s největší pravděpodobností na východě a jihu, ačkoli z operačních důvodů nemají žádní vysocí představitelé z Kyjeva podrobná specifika.

Veřejně tým prezidenta Joea Bidena nabídl Ukrajině neochvějnou podporu a zavázal se, že ji bude zásobovat zbraněmi a ekonomickou pomocí tak dlouho, jak to bude potřeba. Pokud však nadcházející období bojů přinese omezené zisky území, představitelé administrativy soukromě vyjádřili, že se obávají, že budou čelit dvouhlavému monstru, které na něj útočí z jestřábí (USA) a holubičí (Ukrajina) strany spektra.

Jedna strana (holubičí) řekne, že ukrajinské zálohy by fungovaly, kdyby administrativa dala Kyjevu vše, co požadovala, tedy rakety delšího doletu, stíhačky a větší protivzdušnou obranu. Druhá (jestřábí) strana, obávají se úředníci administrativy, bude tvrdit, že nedostatek vojenské síly Ukrajiny dokazuje, že nemůže Rusko úplně vytlačit ze svého území.

Administrativa ani nepočítá s reakcí amerických spojenců, zejména v Evropě, kteří mohou mírové vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem považovat za atraktivnější možnost, pokud Kyjev nemůže dokázat, že vítězství je za rohem.

Uvnitř administrativy úředníci zdůrazňují, že dělají vše pro to, aby jarní ofenzíva uspěla.

„Téměř jsme dokončili požadavky na to, co (Ukrajina) řekla, že potřebuje pro protiofenzívu, protože jsme během posledních několika měsíců dodali Ukrajině zbraně a vybavení,“ řekl jeden z úředníků administrativy, který stejně jako ostatní získal anonymitu, aby mohl diskutovat o citlivých otázkách vnitřní povahy.

Ale víra ve strategickou věc je jedna věc. Víra v taktiku je další věc – a za zavřenými dveřmi se administrativa obává, čeho může Ukrajina dosáhnout.

Tyto obavy nedávno vyšly najevo během úniku utajovaných informací na sociální sítě. Přísně tajné hodnocení z počátku února uvádělo, že Ukrajina nedosáhne svých protiofenzivních cílů. Aktuálnější americké hodnocení je, že Ukrajina může dosáhnout určitého pokroku na jihu a východě, ale nebude schopna zopakovat loňský úspěch.

Ukrajina doufá, že přeruší ruský most na Krym. Ale američtí představitelé jsou nyní skeptičtí, že by to bylo možné, podle dvou vládních úředníků obeznámených s hodnocením. V Pentagonu však stále existují naděje, že Ukrajina bude bránit zásobovacím liniím Ruska v místě bojů, i když úplné vítězství nad nově opevněnými ruskými jednotkami bude příliš obtížné.

Americké zpravodajské služby navíc naznačují, že Ukrajina jednoduše nemá schopnost vytlačit ruské jednotky tam, kde se usadily – a podobný pocit se podle úředníků zmocnil i na bojišti v jiných částech Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že USA dostatečně nevyzbrojily ukrajinské síly, a tak protiofenzíva nemůže začít.

Podle amerických představitelů existuje přesvědčení, že Kyjev je ochoten zvážit úpravu svých vítězných cílů a skromnější cíl by mohl být snáze určen jako výhra.

Podle asistentů se vedly diskuse o tom, že by to Ukrajincům nastavili jako „příměří“, a ne jako trvalé mírové rozhovory, což by Ukrajině ponechalo dveře otevřené, aby v budoucnu znovu získala více svého území. Kyjevu by se musely poskytnout určité záruky: možná bezpečnostní záruky podobné NATO, ekonomická pomoc z Evropské unie, větší vojenská pomoc na doplnění a posílení ukrajinských sil a podobně. A poradci vyjádřili naději, že znovu zapojí Čínu, aby dotlačila k jednacímu stolu také Putina.

To by ale stále vedlo k dilematu, co bude dál a jak tvrdě zareagují domácí kritici.

„Pokud protiofenzíva nedopadne dobře, administrativa může zadržet určité druhy zbraní a pomoci v době, kdy to bude nejvíce potřeba,“ řekl Kurt Volker, zvláštní vyslanec pro Ukrajinu za Trumpovy vlády.

Protiofenzíva, která nesplní očekávání, také způsobí, že spojenci v zahraničních metropolích si budou klást otázku, kolik ještě mohou ušetřit, bude-li se vítězství Kyjeva zdát stále vzdálenější.

„Podpora evropské veřejnosti může časem slábnout, protože evropské energetické a ekonomické náklady zůstávají vysoké,“ řekla Clementine Starlingová, ředitelka a členka think-tanku Atlantic Council ve Washingtonu, DC. „Rozbití transatlantické podpory pravděpodobně poškodí americkou domácí podporu, a Kongres a Bidenova administrativa může mít potíže ji udržet.“

Mnoho evropských národů by také mohlo tlačit na Kyjev, aby boje ukončil. „Špatná protiofenzíva vyvolá další otázky o tom, jak bude vypadat výsledek války a do jaké míry lze skutečně dosáhnout řešení pokračováním samotného posílání vojenských zbraní a pomoci,“ řekl Starling.

Biden a jeho přední spolupracovníci veřejně zdůraznili, že Zelenskyj by měl zahájit mírová jednání, až bude připraven. Washington ale také sdělil Kyjevu některé politické skutečnosti: v určitém okamžiku, zejména s republikány ovládajícími Sněmovnu reprezentantů, se tempo americké pomoci pravděpodobně zpomalí. Úředníci ve Washingtonu, i když netlačí na Kyjev, se začali připravovat na to, jak by tyto rozhovory mohly vypadat, a chápou, že to může být pro Zelenského doma tvrdý politický problém.

„Pokud Ukrajina nemůže dramaticky získat výsledky na bojišti, nevyhnutelně vyvstává otázka, zda je čas na vyjednané zastavení bojů,“ řekl Richard Haass, prezident Rady pro zahraniční vztahy. „Je to drahé, dochází nám munice, musíme se připravit na další nepředvídané události po celém světě.“

„Je legitimní klást si všechny tyto otázky, aniž bychom ohrozili ukrajinské cíle. Je to prostě otázka prostředků,“ řekl Haass.

Začátkem tohoto měsíce Andriy Sybiha, zástupce vedoucího v Zelenského kanceláři, řekl Financial Times, že Ukrajina by byla ochotna se domluvit, pokud její síly dosáhnou prahu Krymu. „Pokud se nám podaří dosáhnout našich strategických cílů na bojišti a až budeme na administrativní hranici s Krymem, jsme připraveni otevřít diplomatickou stránku, abychom o tomto problému diskutovali,“ řekl.

Tento komentář rychle odmítla Tamila Tasheva, vyslankyně Zelenského na Krymu: „Pokud Rusko dobrovolně neopustí poloostrov, Ukrajina bude pokračovat v osvobozování své země vojenskými prostředky,“ řekla začátkem měsíce časopisu POLITICO.

Americké důvěře to však nepomůže, že se válka zpomalila na absolutní minimum.

Obě strany si vyměnily trestuhodné akce, zaměřené na malá města, jako je Bakhmut, přičemž žádná z nich nebyla schopna úplně vytlačit druhou. Ruská vlna nařízená na začátku tohoto roku, která měla oživit bojující válečné úsilí Moskvy, zabrala malé území za cenu značných ztrát a neudělala mnoho pro změnu celkové trajektorie konfliktu.

Boje si vyžádaly daň i na Ukrajincích. Čtrnáct měsíců po konfliktu Ukrajinci utrpěli ohromující ztráty – kolem 100 000 obětí – včetně jejich důstojníků. Vojáci také použili historické množství munice a zbraní, přičemž ani ohromná produkce Západu nedokázala splnit naléhavé Zelenského požadavky.

Američtí představitelé také informovali Ukrajinu o nebezpečích přehnaného rozšiřování jejích ambicí a přílišného rozprostření jejích jednotek – stejné varování dal Biden tehdejšímu afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, když se Taliban během stažení americké armády v roce 2021 přesunul přes celou zemi.

Ale šance, že Ukrajina ustoupí ze svých nejvyšších požadavků, je přinejmenším nepravděpodobná. „Jako by to byla jediná a poslední příležitost pro Ukrajinu ukázat, že může vyhrát, což samozřejmě není pravda,“ řekla Alina Polyakova, prezidentka a generální ředitelka Centra pro analýzu evropské politiky ve Washingtonu, DC.

Zdroj: Biden’s team fears the aftermath of a failed Ukrainian counteroffensive