Evropská komise přislíbí miliardový balíček pomoci Ukrajině, ale klíčové detaily zůstávají nejasné

Pomoc EU Ukrajině byla letos podle Kyjeva a Washingtonu nedostatečná, což je něco, co Brusel chce napravit.

Zdroj k článku: Proč neposlat rovnou 18 miliard eur do nejkorumpovanější země v Evropě? | Marián Ďuriš

POLITICO – 18. ŘÍJNA 2022: Evropská komise je připravena navrhnout balíček pomoci Ukrajině, který má pomoci pokrýt její rozpočet v roce 2023, ale klíčové detaily – včetně celkové částky, kterou by měl Kyjev vrátit – zůstávají nerozhodnuté.

Kyjev a Washington kritizovaly Evropskou unii za to, že šlape na pomoc Ukrajině, protože dosud byla vyplacena pouze 1 miliarda eur z 9 miliard eur, které EU přislíbila.

„Rozsah, předvídatelnost a grantové složky podpory se musí zlepšit,“ řekla minulý týden americká státní tajemnice Janet Yellen na setkání svolaném Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem.

Ukrajinská vláda odhaduje, že příští rok bude potřebovat 3,5 miliardy dolarů měsíčně a USA se zavázaly pokrýt 1,5 miliardy dolarů.

Podle návrhu sdělení, který viděl časopis POLITICO a který pochází z 10. října, nyní Komise říká, že „EU převezme svůj díl této odpovědnosti“ a navrhuje provádět měsíční platby ve výši 1,5 miliardy EUR během roku 2023, neboli 18 miliard EUR ročně, formou půjček, úvěrů a grantů. Jak minulý týden informovalo POLITICO. Pomoc by byla poskytnuta výměnou za to, že se Ukrajina zaváže k „přísnému právnímu státu, opatřením proti podvodům a korupci“.

Balíček má být předložen 26. října, ačkoli datum podle tří představitelů EU ještě nebylo potvrzeno.

I tak ale zůstávají otázky.

Čísla jsou mezi závorkami, což znamená, že se mohou ještě změnit, a zatím není rozhodnuto o tom, kolik z balíčku bude v půjčkách oproti nevratné podpoře, uvedli úředníci.

Není zde ani zmínka o tom, co se stane se zbývajícími 3 miliardami eur ve finanční pomoci, kterou EU přislíbila na letošní rok v rámci svého květnového balíčku ve výši 9 miliard eur .

Dosud byla vyplacena pouze 1 miliarda EUR. Dalších 5 miliard eur má být vyplaceno v tranších během zbytku tohoto roku, počínaje platbou ve výši 2 miliard eur splatnou tento týden.

Neochota Německa poskytovat rozpočtové záruky za půjčky zdržela pomoc EU o měsíce, čemuž se Komise chce do budoucna vyhnout.

„Aby se nemuseli v podobných otázkách opakovaně chytat zákonodárci EU a národní zákonodárců, mělo by se o širokých parametrech unijní pomoci a rehabilitační podpory rozhodnout pouze jednou na celý rok 2023,“ píše se v návrhu.

Do budoucna by si Komise jako záruku půjčovala na kapitálových trzích s využitím takzvané rezervy rozpočtu EU. To je rozdíl mezi celkovou částkou, kterou může EU vyzvat země k financování společných výdajů, a celkovými plánovanými výdaji.

To by „poskytlo vysoký stupeň ochrany a jistoty investorům, zabránilo by se nákladnému poskytování a zřizování vnitrostátních záruk,“ uvádí se v návrhu.

Případně by se země musely vzdát 61% z celkové výše úvěru jako záruky. To však může trvat déle, protože mnoho vlád potřebuje souhlas parlamentu, aby poskytlo rozpočtové záruky, a mohlo by to opět vést k tomu, že jedna země proces zastaví.

„Tento přístup by proto byl nákladnější a složitější na implementaci,“ říká návrh.

Ať tak či onak, půjčky „by měly mít dlouhou splatnost a období odkladu“ a úrokové náklady „budou pokryty konkrétními příspěvky“ ze zemí EU, uvádí návrh.

Granty by byly vypláceny zeměmi EU podle jejich příspěvku do rozpočtu EU, ale „s přihlédnutím k podpoře, kterou poskytly jinými prostředky“. To znamená, že zemím, které poskytly bilaterální podporu, by se jejich poplatky v rámci nového balíčku mohly odpovídajícím způsobem snížit – což je bod, o který Německo a další dárci žádají.

Řídící rekonstrukce

Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj minulý týden ve Washingtonu vyzval ke „koordinačnímu formátu pro finanční podporu Ukrajiny, podobnému tomu, který byl vytvořen v Ramsteinu pro podporu obrany“.

Návrh sdělení Komise navrhuje zřízení „platformy RebuildUkraine“, která by fungovala jako koordinační centrum pro pomoc. Tomu by předsedala Ukrajina a mezinárodní partneři, včetně EU, zemí G7 a mezinárodních finančních institucí. Ukrajinští a unijní úředníci by měli na starosti každodenní operace. Platforma by měla být zavedena „v příštích 6 až 12 měsících“ a postupem času by se měla zaměřit na „nejbezprostřednější potřeby, přičemž by se měla postupně přizpůsobovat vyvíjející se realitě na místě“.

Zásadní je, že Komise píše, že platforma „nebude fondem ani nástrojem financování“, ale spíše by každý dárce „využil své zavedené nástroje“ k vyplacení finančních prostředků přímo Ukrajině.

Návrh nenabízí žádné další podrobnosti o „nástroji RebuildUkraine“, novém finančním nástroji, který Komise navrhla v květnu, aby pokryl „významný podíl na celkovém mezinárodním finančním úsilí“ prostřednictvím kombinace grantů a půjček. V té době byla jako možný zdroj financování zmíněna nová společná emise dluhopisů spolu s výrazným navýšením rozpočtu bloku zeměmi EU a potenciálním využitím ruských zmrazených aktiv.

Žádná z těchto možností není v návrhu sdělení zmíněna. Místo toho Komise prohlašuje, že „zváží způsoby, jak posílit schopnost EU zaručit financování brzké obnovy a budoucích potřeb Ukrajiny evropskými finančními institucemi“.

Zdroj POLITICO: European Commission to pledge billions in Ukraine aid package, but key details remain unclear