Rozsah a účel: Digitalizace nabízí velký potenciál pro zlepšení zavádění vakcín a podporuje potřebu efektivních služeb celoživotní imunizace | MZČR
Zdroj k článku: Covid pasy: bezva byznys a skvělý nástroj pro regulaci pohybu osob, vrací se | SMIS-lab
Imunizace je jedním z největších úspěchů v oblasti veřejného zdraví a každý rok zachraňuje miliony životů. Vakcíny jsou považovány za jeden z nejúčinnějších a nákladově efektivních nástrojů prevence a kontroly propuknutí infekčních chorob. Přestože přínosy vakcín daleko převažují nad riziky a očkování enormně přispělo k lidskému zdraví, proočkovanost podle WHO v posledních letech stagnovala a od roku 2020 dokonce klesla. Váhavost s očkováním je zlý problém podle WHO patří mezi 10 největších hrozeb pro zdraví. Velikost a rozsah problému byl dále zdůrazněn během pandemie COVID-19. Váhavost vakcíny proti COVID-19 byla podstatně ovlivněna různými faktory, mezi které patří obavy o vnímanou bezpečnost a účinnost vakcíny,
České předsednictví v Radě EU hodlá tento nepříznivý trend v návaznosti na doporučení Rady o posílené spolupráci proti nemocem, kterým lze předcházet očkováním z roku 2018 a cenné poznatky získané během posledních let pandemie COVID-19, řešit. Stagnace proočkovanosti a zvyšující se nechuť k očkování by mohly do budoucna představovat velký problém, neboť v kontextu globálního vývoje, konkrétně změny klimatu, lze očekávat vznik nových nemocí a nové zdravotní krize. Přestože jsou očkovací programy v pravomoci členských států, vzhledem k přeshraniční povaze infekčních nemocí a společným výzvám, jimž národní imunizační programy čelí, by byl koordinovanější přístup EU prospěšný pro prevenci šíření epidemií a nemocí, kterým lze předcházet očkováním efektivněji. Tento záměr posílit spolupráci EU s cílem připravit se na nadcházející výzvy a podpořit společné úsilí o řešení váhavosti v oblasti očkování a zvýšení důvěry veřejnosti v očkování se odráží v návrhu závěrů Rady o očkování, který má být předložen k přijetí ministrům zdravotnictví na prosincové Radě EPSCO.
Konference poskytne členským státům a příslušným zúčastněným stranám z Evropské komise a agentur EU, zástupcům WHO, organizacím evropských zdravotnických pracovníků a pacientů, výrobcům vakcín a dalším relevantním odborníkům platformu k diskusi o některých praktických aspektech návrhu závěrů Rady o očkování a několika dalších klíčových otázkách, které vyžadují zvýšenou pozornost.
Program konference je zaměřen na následující tematické bloky:
- Budování akceptace vakcín prostřednictvím komunikace
Očkování je jednou z mála aktivit v oblasti prevence nemocí, která splňuje všechny podmínky stanovené současnou „evidence-based“ medicínou a její zpochybňování je jedním z módních, ale zcela nežádoucích jevů postmoderní společnosti, která klade důraz na svobodu. individuálního rozhodování bez nutné rovnováhy povinností a odpovědnosti, ve smyslu principu solidarity se společností, ve které žijí.
Síla a negativní dopad dezinformací na očkování se nejvýrazněji projevil během pandemie COVID-19. Podle WHO může záplava nepravdivých nebo nepřesných informací o viru, který se rychle šíří prostřednictvím sociálních sítí, způsobit zmatek, nedůvěru a podkopat účinnou reakci veřejného zdraví.
Přestože byl problém dezinformací a váhání s vakcínami během pandemie COVID-19 výrazně zdůrazněn, neměli bychom jej omezovat pouze na COVID-19. Již v roce 2019 uspořádal předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Bruselu celosvětový očkovací summit v reakci na rostoucí počet lidí, zejména v Evropě, kteří odmítají nechat očkovat své děti kvůli nepravdivým informacím zaplňujícím sociální sítě. Globální lídři a zdravotní experti se na summitu shodli, že eliminace šíření falešných zpráv a dezinformací o očkování je stejně důležitý úkol jako zajištění dostupnosti vakcín.
S ohledem na to bychom měli vycházet z výsledků summitu a využít zkušeností získaných v posledních letech k zefektivnění boje proti dezinformacím a dezinformacím, abychom zvýšili proočkovanost.
- Role primární péče v komunikaci
Prevence infekčních onemocnění prostřednictvím očkování, zejména u dětí, je dlouhodobě v rukou praktických lékařů pro děti a dorost. V posledních letech však vznikla první doporučení pro očkování dospělých. Tato změna myšlení byla podpořena jednak použitím stávajících vakcín pro vakcinaci dospělých (specifikace dávek vakcín, intervaly přeočkování, specifikace délky ochrany) a také vývojem nových vakcín indikovaných k použití. u dospělých. Diskuse zároveň posunuly kupředu i změny v epidemiologii některých onemocnění, jako je přesun pertuse z dětství do dospělosti.
Zkušenosti s pandemií COVID-19 nám mohou pomoci modernizovat současná paradigmata a přístupy k očkování. V době, kdy bylo potřeba očkovat velké množství lidí v relativně krátké době, přišly členské státy s řadou inovativních řešení, ať už v podobě zřízení očkovacích center, zpřístupnění očkování v lékárnách nebo zapojení praktických lékařů (praktických lékařů). ) intenzivněji.
Měli bychom z těchto zkušeností čerpat a využívat dynamiku, zejména v případě intenzivnějšího zapojení praktických lékařů. Lze jednoduše argumentovat, že praktičtí lékaři byli tradičně společností považováni za první linii péče. Také různé průzkumy veřejného mínění ukázaly, že praktičtí lékaři jsou vnímáni jako ti, kdo by měli pacientům poskytovat informace o vakcínách a následně by měli mít na starosti jejich administraci.
- Fórum odborníků EU o řešení váhání s očkováním
Váhání v souvislosti s vakcínou je složité a kontextově specifické, mění se v čase, místě a vakcínách a nelze je řešit pomocí jednoho vhodného řešení. K úspěšnému řešení je naopak nutné přistupovat komplexně a zapojit všechny relevantní aktéry. Členské státy na zasedání pracovní skupiny pro veřejné zdraví (na vysoké úrovni) dne 26. července 2022 vyjádřily podporu zřízení expertní skupiny, která by se zabývala tématem váhání s očkováním. Bylo zdůrazněno, že problém neochoty k očkování je třeba řešit komplexně a zapojit odborníky z několika sektorů, např. odborníky na vzdělávání, odborníky na komunikaci, experty na chování atd.
Předsednictví zohlednilo tento požadavek v návrhu závěrů Rady o očkování, který mají přijmout ministři zdravotnictví na prosincovém zasedání Rady EPSCO. Cílem konference je prodiskutovat praktickou podobu této skupiny, aby co nejlépe plnila svůj účel.
- Budoucnost očkování: dostupnost a vývoj inovativních vakcín
Nejnovější vědecké důkazy ukazují, že změna klimatu a lidské zdraví spolu úzce souvisí. Hrozba infekčních nemocí se zvyšuje, protože údaje ukazují, že změny životního prostředí zhoršují respirační zdravotní problémy, zvyšují šíření nemocí, které se nyní v některých částech EU nevyskytují, a podporují antimikrobiální rezistenci. Zdravotní dopady změn životního prostředí také neúměrně ovlivňují populace s nedostatečnými službami. Výzkum a vývoj nových vakcín, známý jako preklinické a klinické studie, je komplexní, dlouhodobý proces, během kterého se zkoumá bezpečnost, účinnost a kvalita nového produktu. Než se vakcína dostane na trh a k pacientům, projde třemi fázemi testování.
Pokud nechceme v budoucnu čelit šíření dalších epidemií, měli bychom využít situace a zaměřit se na výzkum a vývoj nových vakcín proti nemocem, u kterých lze v souvislosti s klimatickými změnami očekávat rozšíření v EU.
- Očkování v digitálním věku
Digitalizace nabízí velký potenciál pro zlepšení zavádění vakcín a podporuje potřebu efektivních služeb celoživotní imunizace. Přestože je v současné době vyjednáváno nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje a očekává se, že prohloubí digitalizaci zdravotnických systémů v EU, měli bychom již diskutovat o způsobech, jak využít výhod a úspěchů digitalizace ke zlepšení proočkovanosti v EU. Pandemie COVID-19 jasně ukázala, že členské státy těží ze společné spolupráce. Důležitým milníkem bylo zejména vytvoření EU Digital COVID Certificate. Ministři zdravotnictví vyjádřili podporu zavedení očkovacího pasu EU na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví v Praze, které zorganizovalo české předsednictví v září tohoto roku.
Je zřejmé, že pandemie COVID-19 urychlila vývoj a nastal čas diskutovat o příležitostech, které nám digitalizace nabízí ke zlepšení proočkovanosti v EU.
Zdroj MZČR: Scope and Purpose
