Vedoucí představitelé Mexika a Brazílie ignorují své delegáty OSN a odmítají sankcionovat Rusko

Zdroj k článku: VIDEO: Yanis Varoufakis – Opravdu chceme, aby byly jaderné hlavice Ruska a NATO několik kilometrů od sebe? | Marián Ďuriš

Zatímco Putinova invaze na Ukrajinu byla jednostranně odsouzena ze strany latinskoamerických národů, jako je Argentina, Kolumbie a Chile, jiní vůdci v regionu vyjádřili sympatie, nebo dokonce podporu pro věc Kremlu.

Čtyři latinskoamerické země – Salvador, Kuba, Bolívie a Nikaragua – se ve středu zdržely hlasování Valného shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, přičemž se rozhodly Putinovy ​​činy přímo neodsuzovat.

Jen o den dříve venezuelský prezident Nicolás Maduro v telefonátu se samotným Putinem nabídl Kremlu „plnou podporu“ a otevřeně kritizoval západní sankce.

„Hlasování OSN ukazuje složitost politiky v Latinské Americe,“ řekl Newsweeku doktor Evan Ellis, profesor latinskoamerických studií na US Army War College Strategic Studies Institute.

„Máte Venezuelu, Nikaraguu a režim na Kubě, které půjdou s Rusy až do konce,“ řekl. „Pak máte proamerické spojence, například Guatemalu nebo Ekvádor, kteří jsou zastánci demokracie a mají jazyk odsuzující ruskou agresi proti ukrajinskému lidu.“

„A pak máte uprostřed neobvykle širokou škálu zemí,“ dodal.

A tento „neobvykle široký rozsah“ je klíčem k budoucnosti Putinova vlivu v regionu.

Vztah Ruska s Latinskou Amerikou se v jednotlivých zemích liší, ale diplomatická setkání mezi vůdci, rozsáhlé dodávky vakcín Sputnik V a rostoucí vliv sociálních médií, to vše pomohlo posílit pozici Moskvy v regionu, řekl Vladimir Rouvinski, ředitel Interdisciplinárního výzkumného centra na Icesi University, který v současné době žije v Kolumbii.

„Myšlenka, kterou ruská vláda prodává Latinoameričanům, je: ‚Podívejte, vstupujeme do nového druhu světa‘,“ řekl Rouvinski Newsweeku. “ Nevíme, jaká budou pravidla, ale buďme partnery při budování tohoto nového světového řádu.“

Některé z těchto ruských taktik se ukázaly jako velmi účinné, zejména v zemích, kde je americká popularita nízká.

„S úrovní antiamerikanismu, která zde v Latinské Americe stále existuje,“ řekl Rouvinski, „je tento způsob velmi atraktivní pro některé části naší společnosti.“

Zatímco některé latinské země spěchají, aby se spojily buď se Západem, nebo s Kremlem, jiné zvolily odměřenější přístup.

Navzdory veřejným prohlášením na podporu Ukrajiny, dvě největší latinskoamerické demokracie, Brazílie a Mexiko, pomalu podnikly rozhodné kroky proti ruské invazi.

Mexičtí diplomaté invazi veřejně odsoudili a začátkem tohoto týdne hlasovali pro rezoluci OSN. Mexiko však dosud odmítlo uvalit na Moskvu jakékoli ekonomické sankce.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se na úterní tiskové konferenci podělil o svůj postoj k invazi.

„Nemyslíme si, že se nás [válka] týká,“ řekl, „a myslíme si, že nejlepší je podporovat dialog k dosažení míru.“

„Nechystáme se přijmout žádnou ekonomickou odvetu,“ dodal, „protože chceme mít dobré vztahy se všemi vládami světa.“

Ellis řekl, že Brazílie s největší ekonomikou v regionu čelí podobně složité politické dynamice.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro se vymanil z odsouzení vyjádřeného občany a diplomaty své vlastní země v OSN a prohlásil, že podporuje nestranný přístup k situaci a prohlásil, že jeho země „nebude stát na žádné straně“.

„Budeme i nadále neutrální a pomůžeme, jakkoli to bude možné, najít řešení,“ řekl novinářům.

I když neutralita může být atraktivní, tak pouze v krátkodobé strategii. Ellis řekl, že jak se konflikt vyostřuje, odmítnutí vybrat si v této krizi stranu je geopolitickým rizikem.

„Do určité míry mají Latinoameričané skutečně pocit, že USA jsou také tyran,“ řekl, „takže je zde odstín šedé, pokud jde o morální nejednoznačnost.“

„Když je v sázce hodně peněz a věci jsou nejasné, tak některé země chtějí říci: „USA je špatná a Rusko je také špatné,“ dodal. „Všichni jsou špatní, tak nás nechte dělat, co chceme!“

Navzdory těmto politickým a historickým složitostem země, které se rozhodnou vyjádřit podporu Rusku, pravděpodobně zaznamenají významné negativní dopady.

Sankce nedávno uvalené ze Západu by mohly patřit k nejtvrdším v moderní době a vážně poškodí ruskou ekonomiku a vážně omezí její schopnost dovážet a vyvážet zboží, říkají odborníci.

Rozhodnutí sankcionovat ruské banky kvůli invazi na Ukrajinu by také mohlo skončit potrestáním některých nejbližších spojenců Moskvy v Latinské Americe – jako je Nikaragua, Kuba a Venezuela – vzhledem k jejich závislosti na ruském finančním systému, který obchází jejich vlastní americké sankce.

Juan González, ředitel národní bezpečnostní rady pro záležitosti západní polokoule, uvedl, že tyto sekundární důsledky sankcí jsou pravděpodobné – a úmyslné.

„Sankce vůči Rusku jsou tak silné, že budou mít dopad na ty vlády, které jsou ekonomicky spjaty s Ruskem,“ řekl pro Voice of America, „a to je záměr.

„Takže Venezuela i Nikaragua začne pociťovat ten tlak,“ dodal. „Stejně jako Kuba.“

Zdroj: Mexico, Brazil Leaders Ignore Their UN Delegates, Refuse to Sanction Russia